Jaké bylo Odpoledne mezi stranami
Pár měsíců to sice trvalo, ale konečně pro vás mám nachystané shrnutí Odpoledne mezi stranami, které jsem pořádala v rámci svého tříletého výročí v knižní komunitě. Nějakou dobu mi totiž zabralo dát dohromady všechny fotky, jak moje, tak ty z KJM, potom jsem řešila celý přesun blogu… Ale konečně jsem to nachystala a můžu se s vámi podělit o všechno, co tomu jednomu dnu předcházelo. Takže pokud vás zajímá, jak se mi podařila zorganizovat moje úplně první knižní akce, směle se pusťte do čtení!
Od myšlenky k realizaci
To, že bych možná ráda zorganizovala nějaký sraz, mě napadlo po Světu knihy v roce 2019. Byla to moje první knižní akce, kde jsem se ve větší míře bavila s ostatními z knižní komunity, a také jsem se zúčastnila Patrikova menšího srazu přímo na festivalu, což mě inspirovalo k tomu, že bych něco podobného chtěla udělat taky. Věděla jsem, že by měl být v Brně, protože je většina akcí orientovaná hlavně na Prahu, a já jsem chtěla umožnit i knihomolům od nás přijít na nějaký sraz, kde se pobaví a seznámí s novými lidmi, aniž by museli sedět tři hodiny ve vlaku. Hodila jsem anketu na svůj instagram, abych zjistila, zda by se někdo zúčastnil, a tím moje snažení tak nějak skončilo.
Až v prosinci téhož roku jsem o tom začala znovu přemýšlet a můj nápad uzrál do takové podoby, že jsem byla schopná začít aktivně uvažovat o samotné realizaci. Dala jsem si cíl: najít v Brně, pokud možno, klidné a útulné místo, kde by se mohlo sejít deset patnáct lidí (protože s větším zájmem jsem upřímně fakt nepočítala) a popovídat si o knihách. Přemýšlela jsem nad různými kavárnami, ale vždycky to nakonec nějak nevyšlo, až mě napadlo oslovit TEEN sekci KJM, kde už jsem na několika akcích byla a vždy mě to moc bavilo.
Napsala jsem jim, je má nabídka zaujala a mohli jsme se domlouvat na podrobnostech. Vzhledem k tomu, že se jednalo o veřejnou akci pro všechny, jsem ani nemusela platit žádný nájem, celá domluva byla naprosto fantastická a tímto bych je chtěla doporučit i vám, pokud se třeba také rozhodnete k organizaci nějakého srazu či akce.
Jak jsem pomalu začínala pracovat na programu, z původně komorního srazu, kde jsme si měli popovídat a třeba zahrát nějaké hry, se najednou stala akce, kam jsem zvala hosty. Aniž bych to nějak předem naplánovala, mi celé Odpoledne mezi stranami najednou vyrostlo před očima a stalo se z něj něco obrovského.
A tak se stanovilo datum 4. dubna a já, holky z knihovny, pozvaní hosté i vy všichni, co jste chtěli přijít, jsme čekali a nemohli se toho dne dočkat. Jenže přišel koronavirus a moje několikaměsíční snažení mohlo přijít nazmar.
Změna plánu
Samozřejmě jsem se nevzdala! Ačkoli mě mrzelo, že se původní termín musel rušit a přesouvat, ani jsem si to nepřipouštěla a hned začala makat na tom, aby byla přesunutá akce ještě lepší.
K autorce Zuzaně Ryšavé jsem přizvala ještě spisovatelku a překladatelku Petru Kubaškovou z nakladatelství Fantom Print, vymazlila otázky ke kvízu, tombolu i knižní divadlo a připravila pro vás uvítací dárky ve formě záložek a placek (jejichž autorkou je úžasná Sol). A tak, když se stanovilo nové datum 20. srpna 2020, které vyšlo zrovna na moje tříleté výročí v knižní komunitě, jsem byla připravená a vlastně šťastná, že se celá akce posunula, protože díky tomu nakonec byla mnohem lepší.
Na celý program se můžete podívat v článku, který jsem vydávala před akcí!
A konečně to přišlo
Den, na který jsem čekala skoro tři čtvrtě roku. Plánování, změny v programu, zvaní hostů a zase jiných hostů, domlouvání prostor… Měsíce a měsíce příprav se smrskly v jeden den.
Od rána jsem se připravovala a snažila se i přes neskutečnou nervozitu alespoň něco sníst. Na poslední chvíli jsem ještě hledala nějaké rekvizity, a zatímco mi chodily zprávy od spousty z vás, že už jste na cestě do Brna (a já pořád nedokážu pochopit, z jaké dálky jste přijeli!), já pomalu balila do plátěných tašek všechny výhry, občerstvení a další potřebné věci, a nakonec také zamířila na zastávku.
Ještě než jsem se dostala do knihovny, jsem byla jsem úplně vyřízená z cesty a z toho hrozného horka. Tak vyřízená, že ani když jsem potkala u vchodu dovnitř Lukáše Hejlíka, jsem ho nezastavila a nevyfotila se s ním. Ale stačilo mi vyjít těch pár úmorných pater a vidět ty první z vás, kteří jste na sraz čekali, a okamžitě mě to nabilo ohromnou energií.
Zatímco jsme chystali poslední drobnosti, vy jste přicházeli a čekala na vás tombola, placky a záložky a taky trocha prvotního vzpamatování, než začal samotný program. Nejdříve jsme se trochu poznali a uvolnili atmosféru při pár hrách. Následoval knihomolský kvíz, beseda se Zuzanou Ryšavou, knižní divadlo, beseda s Petrou Kubaškovou, vyhlášení tomboly a soutěže…
Všechny fotky si můžete stáhnout na tomto odkaze.
Celá akce utekla neskutečně rychle. Jedna část programu střídala druhou, do toho stihnout ještě společné foto, tombolu, dát vám prostor na vybarvení pár záložek a popovídat si s vámi se všemi… Když se sál najednou vyprázdnil a zůstala jsem tam jenom já, Barča z knihovny a pár mých kamarádů-asistentů, které jsem si s sebou vzala, vůbec jsem nechápala, kam jste všichni zmizeli.
Když jsem si tedy uvědomila, že Odpoledne mezi stranami opravdu skončilo, vydala jsem se domů. Naplněná báječnou pozitivní energií, motivací a zážitky, na které vzpomínám ještě teď.
Pár slov závěrem
Teď už mi asi nezbývá nic než poděkovat. Když jsem akci začínala plánovat, nedoufala jsem ve víc než patnáct lidí, a vás nakonec přišlo jednou tolik! Každá vaše zpráva, komentář nebo storíčko, kde jste psali, jak jste si Odpoledne mezi stranami užili, jaké úžasné nové lidi jste poznali a jak mě obdivujete, že se mi něco takového podařilo zorganizovat, to všechno mi dělalo a stále dělá neskutečnou radost.
Nakonec můžu jen prozradit, že už pomalu začínám plánovat druhý ročník, kde chci vychytat nějaké mouchy a udělat ho ještě lepší a možná o trošku větší. Doufám, že mi s tím pomůžete a na Odpoledne mezi stranami se znovu podíváte.
